Pro aktuální obrazové série Tomáše Absolona, jednoho z laureátů Ceny kritiky za mladou malbu za rok 2016, je charakteristické tematizování ambivalence mezi konkrétním a abstraktním. Nejde mu ovšem o „nějaký – jakýkoliv“ předmět. Inspiruje se grafémy, jež mohou na obrazové ploše fungovat podobným způsobem, jakým působily písmové fragmenty v syntetickém kubismu: v abstrahovaném obrazovém poli udržují kontakt s realitou.